BLOG O MODERNÍ MEDICÍNĚ, TRADIČNÍM LÉČENÍ, VÝŽIVĚ A EKOLOGII S HLAVOU V OBLACÍCH A NOHAMA NA ZEMI
Czech / Česky English / Anglicky

…a chléb náš vezdejší dej… aneb diagnóza: pšenice

Na chleba mi nešahejte!!!

Ten nedám!!! Jenom přes moji mrtvolu. Hřměla jsem s podledem upřeným k nebesům, když jsem byla intuicí donucena koupit si knihu “Život bez pšenice”.
Pšenici jsme přeci jedli po tisíciletí, tak kde je problém? Vždy’t i chudák zamraženej Otzi (náš prapředek nalezený po odtátí ledvce v Otztahlu v Rakousku, který skonal nejspíš díky zásahu šípu jiného prapředka) měl v žaludku pšenici, až na to, že fakt ne tu, co konzumujeme dnes.…

O původní pšenici

Jednou z původních pšeničných odrůd je tzv: jednozrnka (einkorn). Má jenom 14 chromozomů. Tou se nám krmil Otzi. Rostlinky jsou tak trochu promiskuitní ve svém množení (říká se tomu polyploidie – neboli několikanásobné rozmnožení chromozomů) a to znamená, že se geneticky mění. Když dáte číňánka dohromady s češkou, jejich potomci budou mít možná jedno oko na Maroko, ale pořád 46 chromosomů. Mamka má 46 + tat’ka má 46 a když se dají dohromady, dá každý půlku a je z toho opět 46 (tedy, jde-li všechno dobře).

Kdežto rostlinky můžou jinak:
Jednozrnka = 14 chromozomů
Jednozrnka+ divoká tráva = dvouzrnka (emmer ) = 28chromozomů – toto je pšenice z doby bible

dvouzrnka+ něco k tomu = špalda 42chromozomů
triticum aestivum (setá) , triticum durum (tvrdá), taky po 42 chromosomes

-až po sem člověk do toho běhu nezasahoval.

Teď posuneme čas do roku 1960. Tady přišla na pořad statistika, na základě které se předpověděl (nutno říci celkem správně) v dalších dvou desítkách let obrovský nárůst obyvatel v zemích třetího světa a s tím i možný následný celosvětový hladomor.
A tak vznikl tlak na to, jak vypěstovat na stejném prostoru co nejvíce.

Původní pšenice (triticum aestivum) byla vysoká zhruba po ramena průměrně vysokého muže, a pak se začalo hybridizovat až se zhybridizoval k malé – napůl trpasličí odrůdě s tlustým stonkem. Teď byla pšenice vysoká sotva do pasu. Vypadala podezřele, ale měla spoustu výhod: oproti původní pšenici byla odolná proti vichřicím a výnosnost bylo asi 6x- 10x krát větší.. A udělovaly se Nobelovy ceny míru. A šup s ní do Indie, Etiopie a všude tam, kam se mohla prodat… V roce 1985 to byla jediná pšenice, která se dala koupit v obchodech celosvětově, kromě pár místeček na světě. Bez testování bezpečnosti, bez varování, bez označení.
Ale přemýšlivému človíčku to pořád ještě vrtalo hlavinkou: jak to ještě vylepšit…
A pak na to přišel: nalijeme na to chemický fujtajblík, abychom mohli sprejovat herbicidy a pšenka to při tom všem přežila. *
*(CLEARFIELD wheat – semi dwarf wheat, BEYOND herbicide)

A tak chytrá hlavinka vzala semena pšenice, přidala NaN3 Sodium Azide – což je smrtelně nebezpečný jed. Jak moc smrtelný? Moooc: 0.7 g NaN3 stačí ke smrti člověka. Mimochodem, trochu ho najdeme i v airbagu.. Ale v klidu, zatím prý se nikdo aibagem neotrávil. Pokud se někdo otráví NaN3, nemá se mu poskytovat resuscitace neboť i se záchranářem by byl amén.
Takže, chytrá hlavinka vzala NaN3 ( je to v podstatě mutaci způsobující průmyslový toxin) + Gama záření + Roentgenové záření a máme tu krásu krás, odolnou proti herbicidům. Takže 42 chromozomků zůstalo, ale trošku jsme s tím geneticky začarovali, ale protože se v podstatě nejedná o genetickou manipulaci (a nemohu než nesouhlasit, genetická modifikace je opravdu jiný proces), ale zmutovalo nám to tak nějak samo a tím pádem „hybridizačně – přírodně“. Nádhera!

Bez testů o její bezpečnosti pro lidské zdraví, bez diskuze, tato pšenice byla světu prodána.

Ale, přátelé – konzumeňti, nebojte se!!! Toto není genetická modifikace a vypadá to bezpečně 🙂
tady je link, kde je to shrnuto: http://wheat.colostate.edu/CSUWheatBreeding/Links_files/03116.pdf
Z letmého průzkumu internetu lze soudit, že tyto vlaštovky už dorazily i k nám. Přátelé zemědělci, vy víte jak to tady v Čechách je a toto je vaše bitva. Já už se v tom rýpat odmítám – pokud to chcete opravit/ doplnit, tak napiště, ráda zveřejním. (Jo, a jestli už psát budete, dejte mi vědět, jestli se u nás taky jako v USA bromiduje mouka! Dík.)

Co tam máme dál?

Největší d’ábel v pšenici je jak víme lepek. Ten se skládá z gliadinu a gluteninu a největší prevít je právě pan gliadin. Je to opiát, který stimuluje apetit. Je to opiát a stejně jako heroin využívá opiátové receptory.
Díky konzumaci gliadinu jde nahoru kalorický příjem zhruba o 440Kcal za den 🙂 Toto je statisticky podložené,v USA šel opravdu za posledních xlet kalorický příjem nahoru o 440- 570Kcal za den u lidí kteří jedli celozrnné potraviny dle obecných doporučení. Nicméně, třeba je to tím, že nás supersizují i fastfoody?

Ale zpět: Kolik je 440Kcal navíc převedeno na váhu? I když dnes už víme, že biologie díky bohu nefunguje jako matematika, dostanete roční přírustek okolo 20kg.
Není gliadin tedy důvodem, proč máme pořád hlad a jsme takzvaně žraví? A co tedy, že nám to doporučují nutriční specialisté? Jezte malá jídla často…. Proč asi? Protože máme hlad 🙂 Proč máme hlad? Že by jsme byli závisláčci díky gliadinu?

Jak těžké bude se vyhnout pšenici? Těžké, přetěžké. Je totiž skoro všude: pominu-li všechny ty zřejmé dobrůtky, chlebíčky, koláčky, sušenčičky a těstovinky, pak je i na místech, kde by jste ji nečekali: v salátovém dresingu, v sojové omáčce, v omáčkách na špagety, v instantních polévkách, bujonech, atd…. Že by tam pšenka byla, aby se zlepšila chut‘? Nebo to chytráci v potravinovém průmyslu takzvaně „vychytali“ a přišli na to, že pokud ji přidají kamkoliv, prostě toho zdlábneme více?

A copak máme na pšenici dál? Glykemický index – je spojený s krevním cukrem (tzv. glykemií)… V podstatě číslo glykemického indexu určuje jak moc se vám zvýší cukr v krvi… Nevěříte? Přeměřte běžně dostupným glukometrem. Píchnete se jak Růženka do prstíku a budete mít hned jasno. Jinak na to máme tabulky. Zajímavé je, že celozrnný pšeničný chleba má vyšší glykemický index než obyčejný cukr.

Tady je tabulka, okopírovaná ze stránky www.diacentrum.cz:

 

Orientační hodnoty glykemického indexu  vztažené k hodnotě glukózy (100%)

Xylitol

8

Hroznové víno

40

Chléb bílý Pita

56

Brokolice

10

Puding instantní

40

Rýže bílá

56

Česnek

10

Jablečná šťáva přírodní

40

Kompot meruňky

56

Houby

10

Džus rajčatový

40

Sušenky bohaté na vlákn.

57

Paprika

10

Šťáva z čerst. pomerančů

40

Pizza sýrová

58

Rajče

10

Těstoviny celozrnné

40

Rýže bílá dlouhá

58

Saláty (hlávkové)

10

Špagety vař. 10-15 min.

41

Houska hamburgerová

60

Zelenina kořenová

10

Kompot hruška

42

Zmrzlina

60

Zelí

10

Polévka čočková

42

Mléko kondenz. slazené

60

Sojové boby v konzervě

14

Tyčinka Twix

43

Špagety vařené 20 minut

60

Ořechy vlašské

15

Špagety vařené al dente

44

Muffin

61

Fruktóza

20

Džus mrkvový

44

Müsli tyčinky

61

Oříšky burské

20

Chléb žitný

44

Mouka žitná

61

Sója vařená

20

Rýže inst. vařené 1 min.

44

Makarony se sýrem

61

Třešně

20

Džus ananasový

45

Kuskus

64

Čokoláda hořká 70%kak.

22

Laktóza

45

Tyčinka Mars karamel.

64

Čočka zelená

22

Mandarinka

45

Chléb celozrnný

64

Čokoláda nápoj s um. Sl.

22

Kuřecí nugety

45

Zavařenina

65

Grapefruit

22

Kompot broskev

46

Banán

65

Oříšky kešu

22

Nudle instantní

46

Hrozinky

65

Hrách loupaný

22

Makarony

46

Brambory vařené v páře

65

Švestky

22

Cappuccino

46

Meloun žlutý

65

Mléko plnotučné

25

Džus grapefruitový

47

Bramborová kaše

70

Droždí

25

Chléb ovesný otruby

47

Kavli chléb

70

Čočka červená

27

Rýže parboiled

47

Sušenky pšeničné

70

Párky

27

Tyčinka Mars ořechová

47

Kaše ovesná

70

Boby sušené

27

Hrášek zelený

48

Cukr (sacharóza)

70

Mléko sójové

29

Jogurt sójový

48

Kukuřice

70

Mléko polotučné

29

Koláče

48

Coca-cola

70

Cizrna vařená

30

Čokoládový nápoj slaz.

48

Nudle

70

Čočka hnědá

30

Torteliny sýrové

49

Ravioly

70

Fazole bílé

30

Mrkev vařená

49

Brambory šťouchané

70

Fazolky zelené

30

Brambory vař. ve slupce

50

Mouka bílá

70

Jablko

30

Mouka z pohanky

50

Mouka amarantová

70

Marmeláda ovo. bez cuk.

30

Kiwi

50

Kaše kukuřičná

71

Meruňky sušené

30

Rýže basmati

50

Cornflakes

72

Mléko odtučněné

30

Rýže tmavá natural

50

Meloun červený

73

Nutella

30

Sorbet

50

Dýně

74

Jogurt nízkotučný s fruk.

32

Zmrzlina nízkotučná

50

Pomfrity

75

Žito – zrno

32

Džem průměr

50

Donut

75

Amarant

34

Mango

50

Chipsy

75

Kukuřice indická

34

Jahody

50

Croissant

76

Fíky

35

Džus pomerančový

50

Brambory v mikrovlnce

76

Hruška

35

Fíky sušené

50

Popkorn bez cukru

82

Jogurt slazený

35

Pšenice rychle vařená

51

Bageta

85

Mrkev syrová

35

Vločky Kellogs s medem

52

Bramborová kaše instant.

85

Pomeranč

35

Bramborové knedlíky

52

Rýže předvařená

85

Špagety vařené 5 minut

35

Kukuřice sladká

53

Med

85

Rybí prsty

36

Rýže hnědá

54

Brambory vař. bez slup.

87

Chléb ječmenový

38

Koktejl ovocný

54

Džem jahodový

90

Polévka rajčatová

38

Sušenky slané

55

Brambory peč. v troubě

90

Chléb černý německý

39

Sušenky máslové

55

Burizony

95

Vločky Kelloogs

39

Těstoviny vařené bílé

55

Glukóza

100

Ravioly plněné masem

39

Tyčinka Snickers

55

Maltodextrin

100

Broskev

40

Vločky müsli

55

Maltosa

100

Fazole červené

40

Meruňka

55

Pivo

103

Co jsou to lektiny a proč jsou důležité?
Rostliny nemají komplexní imunitu jako lidé. Mají něco mnohem jednoduššího a to jsou lektiny. Je to taková rostlinná imunita… Jinými slovy rostlina říká svým predátorům -„sežer mě a zdechneš!“ nebo možná ta slušněji vychovaná řekne hezky: „Poslechni a nežer mě :-)“
Kde je jich v pšenici nejvíce? V pšeničných klíčcích. /dajně, nejzdravější část potraviny, bohatá na vitamín E, že? Ehmmmm….
Když krmili těmito lektiny krysy, trošku se jim poničily střeva a v podstatě bylo možné způsobit jim nemoci podobné ulcerativní kolitidě.
Co lektiny způsobují? Záněty – v podstatě kdekoliv. Mozek, klouby, střeba, játra, slinivka…. Periferní neuropatie (často spojená s diabetes), která prý údajně často odejde sama od sebe vysadíte-li pšenici.

Že bychom tedy spoustou chytrých diagnóz a různých chorobiček léčili v podstatě jednu jedinou a tou je “zákaz konzumace pšenice“?

Tak dobře, dobře! A jak z toho ven? Bezlepkové potraviny? A zase vedle, jak ta jedle. Takře ani bezlepková mouka?! To si už fakt ze mě děláte …! Neberte mi mufínky, koláčky, chlebíčky!!!! Smůla.

Nebot‘ jak víme, u bezlepkových potravin je pšeničná mouka nahrazena škroby: bramborovým, kukuřičným, tapiokovým, sojovou moukou (to je extra fujtajbl!). A je jen málo potravin, které mají glykemický index větší než pšeničný chléb a to jsou právě škrobíky….
A proč pak je to problém? Neobsahují toliko démonizovaný gliadin, tím pádem nejsou „návykové“. Vysoká glykemie je spojená s takovým zajímavým fenomenem: takzvanou glykací neboli glykosylací. At‘ už s gliadinem nebo bez něj.
„Velký lékařský slovník“ se vyjádřil ke glykaci následovně: „Glykace je navázání molekuly cukru (např. glukosy, galaktozy ři různých oligosacharidů) na jinou moekulu, obvykle bílkovinu. Může pozměnit její vlastnosti.“ Definice je mnohem delší a učenější, tak si počtěte na interentu, máte-li zájem. Já to zkrátím: produktem glykace jsou tzv AGE’s (Advanced Glycation Endproducts). AGE’s nevznikají pouze při zvýšené hladině krevného cukru, ale taky při vysokých teplotách přípravy jídla: smažení, pečení a grilování.

A teď celé znovu a česky: Zkuste si to přestavit nějak takto: krevní cukr, dlabete-li cokoliv s vysokým glykemickým indexem je jako jízda na lochnesce. Tělo bojuje a snaží se tyto rozkolísané hladiny vyrovnávat. Ale cukřík jakoby zablemcává všechno, čeho se dotkne: něco jako když se upatláte od cukrové vaty. Lepí to a lepí. A takhle to lepí i buněčné stěny, poškozuje DNA, zkrátka je to je takové jakési tuhnutí či tvrdnutí a zanechává to bordýlek všude: v buňkách, cévách, orgánech, kloubech, DNA prostě všude.

Tak, co můžeme očekávat, když vysadíme pšenici a jaká je přibližná cesta z toho ven?
Žádná pšenice a nízkokarbohydrátová dieta se jeví jako optimální řešení, k mojí velké nelibosti.

A co se stane, když vysadíme jenom pšenici? Pravděpodobně budeme pozorovat nějakou kombinaci následujících „vedlejších účinků“:

  1. sníží se váha
  2. sníží se kalorický příjem (přestanete být žraví:-)
  3. menší zánětlivost v celém organismu
  4. menší bolesti v kloubech (zejména ramena, kolena, prsty)
  5. nižší hodnoty krevního cukru
  6. snížení krevního tlaku
  7. lepší cholesterolový profil, nižší triglyceridy
  8. lepší spánek

Závěrem by mě zajímalo, jak by to bylo, kdyby jsme jedli ty původní odrůdy pšenice. Taky by jsme měli takové pupky, zalepená střeva, mozek a klouby? Vy, kdo víte – dejte mi vědět….
Tak pšence 3x zdar!

Zobrazeno: 10 028 x

Napsat komentář

Nejnovější příspěvky
Nejnovější komentáře