BLOG O MODERNÍ MEDICÍNĚ, TRADIČNÍM LÉČENÍ, VÝŽIVĚ A EKOLOGII S HLAVOU V OBLACÍCH A NOHAMA NA ZEMI
Czech / Česky English / Anglicky

Tak co mám tedy jíst?

Zmatení ohledně výživy?

(takhle prosím opravdu nejezte, je to nejrychlejší cesta k obezitě, metabolickému syndromu atd..)

Nejste sami…

Pokud chcete skutečně zešílet, začněte studovat výživu. Je to zmatek nad zmatek. Jedním z důvodů proč tomu tak bohužel je, je smutný fakt, že zkoumat vliv např. kuřecího masa na vaší buňku nelze. Tělo vše rozloží na základní stavební kostičky a ty pak doputují do buňěk. Proto jednou zkoumáte vliv té molekuly a jindy jiné a pak to podle toho vypadá…

Pokud se podíváte na standartní doporučení výživových pyramid, musíte se pousmát a položit si následujícíc otázku: vypadá naše zcivilizovaná lidská rasa tak proto, že na tato doporuční kašleme anebo naopak proto, že je následujeme?  Makrobiotika, raw food, paleo, vegetariánství, veganství a na vršku toho všeho zmatku je výživová pyramida, která tam trůní jak královna ze Sáby. Ono, nebyl by to problém, kdyby hlásala něco, co lidem prospívá, ale pokud jim to vysloveně škodí….

Každý týden se na vás  z médií valí něco jiného a nejhorší je, že všechny ty různorodé doporučení znějí velice logicky, pokud je čtete. Pokud je začnete praktikovat a jste tak trošku fanatik jako já  a dodržujete všechna přikázání přesně tak, jak máte, zjistíte, že knihy říkají jednu věc a vaše zkušenost říká zcela něco jiného: tady můj fanatismus pokaždé skončí naprosto jasným poznáním, že to prostě nefunguje, minimálně pro mě ne.

Řeknu vám to na rovinu: zkusila jsem všechny diety. VŠECHNY!!! Různě dlouhou dobu. Většinou okolo 4měsíců až půl roku. Makrobiotiku jsem vydržela skoro rok.  Experimentovat jsem začala už v 17ti letech. Takže mám za sebou spoustu období, které by byly různě zabarvené – makrobiotice vévodila převážně hnědá barva, vegetariánsko jógovým zase žlutá kurkuma a chudák můj manžel, si podle barev ta stravovací období pojmenovat.

Co jsem praktikovala mnohem déle, byl vegetariánský styl života. Ten mi s malými odchylkami vydržel skoro 20let.  Když to nefungovalo tak, jak bych jsem si představovala, utáhla jsem to ještě víc a přešla na veganství a pak dokonce na raw food. Všechny vyjmenované diety jsou zdravější, než když se cpete denně rohlíkama s bramborovým salátem. To bez řečí! Ale, kdybych věděla to, co vím teď, ušetřila bych si hodně zdravotních starostí a své dceři rovnátka…. (viz www.zubeni.cz – a kniha Westona Price – Nutritional degeneration).

Která z nich byla účinná a která mi naopak nepomohla?

Pomohly mi všechny na určitou dobu. Vaše tělo miluje změny, na rozdíl od Vás. Je na to zvyklé díky evoluci. Ono totiž, pokud jíte pořád stejné potraviny, k snídani k obědu a k večeři (no a pokud jste k sobě opravdu upřímní, tak to je přesně to, co děláte – a jako lidi máme rádi zvyky), tělo se prostě těmito potravinami unaví. Na nové dietě si tělo odpočine, symptomy se zlepší a vy máte pocit, že jste na to konečně přišli a teď už vám bude jenom lépe a lépe, ale to se s největší pravděpodobností nestane. Najednou se vaše zlepšování zastaví. Přinejlepším. Při nejhorším, se začnete zhoršovat a pokud se do toho zamotáte, pak to začnete nazývat detoxikačními symptomy… Věřím na detoxikační symtomy: pokud se objeví na začátku, krátkodobě (opravdu většinou trvají pár dní) a pak se vaše zdraví většinou velice prudce zlepší. Pokud se tomu tak neděje, velice pravděpodobně vám tato strava prostě nesedí a možná vysloveně škodí. Pokud olezete ekzémem od hlavy k patě, nenazývejte to detoxikačními symptomy!! Z toho mi vstávají vlasy hrůzou na hlavě. Nechávat kůži otevřenou (a nezhojenou) je blbost: je otevřená právě pro patogeny a mít otevřené bariéry váš imunitní systém velmi vyčerpává.

Důležité je pochopit, že: 

– živočišná potrava je hlavně vyživující

– rostlinná potrava je hlavně čistící/ detoxikační

– oba tyto procesy probíhají v těle současně: tělo staví a bourá, a pokud má kapacitu tak i uklízí. Toto je děje každý den Vašeho života.

– potravinová výroba je převážně chemický experiment na lidech, trvající zhruba 100let, od 50tých let 20století, se ale výrazně přitvrdilo na všech frontách – škodí to pouze 100% z nás. Jediný rozdíl je v tom, že každý z nás má jinou tzv. absorbční kapacitu těch toxickým bordýlků. Někdo je jako nákladní vlak s mnoha vagónky, někdo je jak sporťák s úložným prostorem velikosti laptopu. Za to může hlavně naše genetika a její mnohem silnější kámoška epigenetika. Ta totiž naše geny naprogramuje..

– důležitým parametrem pro výživu je tzv nutriční hustota (nutritional density). Opět i tady najdete spoustu zmatků, ale když skkutečně srovnáte tabulky obsahu minerálů a vitamínů je nutriční hustota nepopiratelně a několika násobně vyšší u živočišných produktů. Takový krásný příklad superfood-u  (pardón za ten patvar) je poctivá domácí játrová paštika (preferuji drůbeží, vysvětlím někdy jindy)

tělo potřebuje variabilitu potravin, tím dá pod kontrolou tzv. potravinové senzitivity. Potraviny by jste měli rotovat. Jeden z odborníků na rotační dietní plán je Dr. Scott Mumby : www.alternative-doctor.com. Čím více rozevřete množství druhů potravin, tím lépe se vám bude dařit. (A ano, sem tam tady může být i to, co vám  individuálně škodí: např. jednou za čas chleba nebo mléko, případně luštěniny, atd…)

tělo potřebuje zažívat stav hladu, kdy se buňky začnou čistit a v podstatě kanibalizovat samy sebe – tzv: autofága – čert ví, jak se to řekne správně česky (z aj: autofagy)

tělo potřebuje relativně malou četnost jídel za den ideálně 2-3 max. Jinak si krásně likvidujete slinivku (prosím, toto pravidlo nikdy neaplikovat na děti v růstu!!!! Ty to mají jinak, z mnoha důvodů). Také si všimněte, že nemluvím o množství kalorií, ano prosím?

pokud máte pořád hlad, máte buď rozhozenou hladinu krevního cukru (copak jste asi papali sladkého či bohatého na karbohydráty?)

případně jste prostě podvyživení nutričně (nehledě na váhu) nebo máte velmi malé procento tuků ve stravě, případně vám chybí vláknina (ale prosím, preferujte tu prebiotickou: čili ze zeleniny a z ovoce, ok?)

tělo není stavěno na vysoký příjem karbohydrátů. Ne těch, které jíme dnes.. Proč? Z hlediska historie, to byl nejméně dostupný zdroj potravy (a historií nemyslím posledních zemědělských 10.000let). A bohužel, naše tělo nemá žádnou biochemickou stopku na příjem karbohydrátů. Moc a moc našich předků zemřelo hlady, přemíra potravy byla téměř nevídaná a tak potraviny, po kterých se tloustlo, byly velmi vítané.

tělo není stavěno ani na vysoký příjem proteinů (velikost vaší dlaně bez prstů  by měla odpovídat velikosti řízku). Na příjem proteinů máme docela přirozenou stopku a tou je naše chuť.  Velice těžko se budete dostávat nad 20% svého denního příjmu. No a na tuky taky (tím je váš žlučník 🙂

vaše játra nezvládnou dlouhodobě metabolizovat jídla, které jsou bohaté na všechny makronutrienty současně (Makra: proteiny/bílkoviny, karbohydráty/sacharidy, lipidy/tuky) – co tím myslím? Kachna se 6ti knedlíky a pivem k tomu. Jste po tomto obědě pár hodin v bezvědomí?  Není se co divit: játra makají na 300%, aby to nadělení zvládla odrovnat a  tak vás uspí. Holt, energie není v těle nazbyt. Ale bez knedlíčků je to ok :-). Toto bude nejspíš důvod proto, proč ani japonci ani eskymáci nejsou obézní, i když jejich diety jsou velmi odlišné.

jíte-li moc (a/nebo moc často) i toho nejzdravějšího jídla, ubližujete si

– nejezte, když nemáte hlad

– nejezte pravidelně  (trénujete si tím metabolickou flexibilitu) 

– zařaďte půsty (i třeba jenom v té podobě, že přeskočte snídani nebo večeři). Vaše buňky začnou recyklovat bordýlek v podobě použitého materiálu. Tomuto procesu se říká autofága a je velmi prospěšný.

– experimentujte s tím, kdy vám nejvíce vyhovuje jíst (pro mě je to mezi 10-18.00)

Po letech naprostého tápání, jsem se ustálila na tom, co mi skutečně smysl dává.

Nízko karbohydrátová strava směrem k paleo stravě – ale do jeskyně se kvůli tomu nestěhuju a nebuďte fanatici ani tady. Jenomže my jsme moc ty  čtyř nohá zvířátka nepapali: bylo totiž poměrně eregenitky náročné je dohnat a praštit. Takže pokud paleo znamená spoustu zeleniny, nějaké ovoce, oříšky, ryby a mušle a další mořská havět’, vajíčka a drůbež pak ano.

Kvašení potravin byl geniální způsob jak potravu uchovat a jsou nesmírně prospěšné. Pocházejí z tzv. divoké fermentace: jakákoliv bakterie letící kolem, měla možnost se zabydlet. Vznikne tím ekosystém, podobně bohatý  Lidé kteří mají potíže s histaminem si na ně musí dávat trochu pozor, někdo to toleruje, jiný ne. Tady jedno doporučení: jezte je jako Japonci: s každým jídlem ale 1-2lžičky. Pokud zdládnete kyblíček kysaného zelí, nedivte se, že budete nafouklí jak balón..

Bohužel, ve světě vědy se smráká i nad většinou bezlepkových obilovin… Ale o tom někdy příště.

Do budoucna se nám  bude postupně vyjasňovat více a věřím tomu, že i stravu bude možné člověku ušít na míru. Nejsme totiž stejní a stejně tak například ne každý z nás má stejné množství amylázy ve slinách (enzym na štěpení škrobů). Je pak jenom logické, proč někomu prochází to, že se cpe rohlíky od rána do večera a naopak, proč někomu při pouhém pohledu na buchtu s povidly roste pupík.

Toto povídání o stravě bych zakončila citátem od Michaela Pollena, autora knížky „Dilema všežravce” : Jezte skutečné jídlo. Né moc a hlavně rostliny. 

Nejnovější příspěvky
Nejnovější komentáře